Slovinsko

Oficiální název: Republika Slovinsko - Republika Slovenija
Zkrácený název: Slovinsko - Slovenija
Rozloha:  20 274 km²
Státní zřízení: Republika
Počet obyvatel:  2 008 000 (k červnu 2006)
Hl.město: Lublaň
Počet obyvatel hl.města: 271 000
Administrativní členění: 210 obcí
Úřední jazyk: Slovinština
Národnostní složení:  83,06 % Slovinci, 1,98% Srbové, 1,81% Chorvati
Měna: 1 EURO = 100 centů
Náboženství: 57,8% katolíků, ateisté, minority muslimů a ortodoxních křesťanů
Slovinsko

 

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POBYTU


1. Pracovní povolení

Od 1. května 2004 mají všichni občané EU/EHP a  jejich rodinní příslušníci právo se usadit a pracovat na území Slovinska. Slovinsko nebude zavádět žádná přechodná opatření, která by bránila volnému přístupu pracovníků z České republiky na slovinský trh práce.


2. Povolení k pobytu a povinná registrace

Občané ČR nepotřebují k cestě do Slovinska vízum. K pobytu do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Pokud jedete do Slovinska s úmyslem zůstat tam po dobu delší než 3 měsíce, můžete zažádat o povolení k pobytu okamžitě po příjezdu. K žádosti o povolení musíte (i vaši) rodinní příslušníci předložit platný občanský průkaz či pas. V případě, že jste získali zaměstnání předložíte také potvrzení zaměstnavatele, popřípadě jiná potvrzení (o studiu, o výdělečné činnosti, důchodu aj.), k žádosti je třeba prokázat, že jste zdravotně pojištěni. Povolení k pobytu nebude vydáno v případě, že žadatelem je potenciálně problematická osoba, či představuje přítěž sociálnímu systému (nemá dostatek prostředků na živobytí).

 

 

PODMÍNKY STUDIA

 

1) Typy vysokých škol

 

A) státní univerzity, které se dělí na: fakulty, umělecké akademie a vysoké odborné školy

B) samostatné vysoké školy:

- veřejné vysoké odborné školy mohou být zakládány i mimo univerzity,

- soukromé fakulty a vysoké odborné školy; zákon umožňuje zřizovat i soukromé univerzity a samostatné umělecké akademie.

 

V posledních letech došlo k nárůstu počtu studentů na vysokých školách, roste i počet studentů studujících při zaměstnání a studentů postgraduálního studia. Jsou zřizovány nové samostatné vysoké školy.

 

Odpovědnost za zajišťování minimálních standardů vysokoškolského vzdělávání (kontrola „ex-ante“) má Rada Slovinské republiky pro vysoké školství, která je poradním orgánem vlády. Tvoří ji zástupci univerzit a samostatných vysokých škol spolu s dalšími odborníky. Rada je pověřena akreditací nových vysokých škol, hodnocením nových studijních programů na univerzitách a akreditací státem schválených studijních programů, které nabízejí samostatné vysoké školy. Programy univerzitního studia a výzkumné programy schvalují senáty příslušných organizačních jednotek univerzit po předchozím schválení univerzitním senátem.

 

Vysokoškolské vzdělávání se může ubírat dvěma směry: akademicky orientované univerzitní studium a vysokoškolské odborné studium. Univerzity (a samostatné fakulty zřízené jako soukromé instituce) nabízejí prostřednictvím svých organizačních jednotek všechny typy programů, zatímco vysoké odborné školy poskytují pouze odborné vzdělávání. Studium je organizováno na dvou úrovních: první, pregraduální úroveň, během níž student získává diplom na úrovni prvního stupně univerzitního vzdělání nebo diplom odborného vzdělání. Druhá, postgraduální úroveň vede buď k vyššímu odbornému titulu (specializacija), nebo k akademickému titulu (magisterij nebo doktorat).

 

Podle zákona, kterým se řídí oblast výzkumu, vysokoškolské instituce provádějí i základní nebo aplikovaný výzkum a zabývají se různými vývojovými i jinými projekty.

 

2. Přijímání ke studiu

Podmínkou pro přijetí na vysokou školu je úspěšně vykonaná maturitní zkouška (matura). Na vysokou odbornou školu mohou být přijati i studenti, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku v příslušném čtyřletém oboru na technické/odborné škole. Přijetí na některé univerzitní či odborné programy může být podmíněno zkouškou z různých dovedností, jako je například zkouška hudebního a uměleckého talentu či psychických a fyzických předpokladů. Předpoklady pro postgraduální studium jsou stanoveny v kurikulu. Ve většině případů je důležitým kritériem průměrné hodnocení za pregraduální studium. Dále může být požadována účast na výzkumu a praktická zkušenost v daném oboru. Vysokoškolské instituce formulují v souladu se zákonem své vstupní požadavky samostatně pro každý jednotlivý studijní program.

 

Základní pravidla pro přijímací řízení určuje ministr. Samotné řízení začíná oznámením počtu studijních míst, která jsou k dispozici. Tato informace je obvykle zveřejněna v únoru. Mimo jiné obsahuje i základní údaje o studijních programech, počet volných studijních míst, informace o podmínkách pro přijetí, o přijímacím řízení a o příslušných termínech. Tuto zprávu vydává univerzita nebo samostatná vysoká škola se souhlasem vlády Slovinské republiky. Přijímací řízení probíhá ve dvou termínech: na jaře a na podzim. V jarním termínu zasílají uchazeči své přihlášky ústřednímu orgánu pro informace a přijímání na vysoké školy. V přihlášce jsou uvedeny tři studijní programy, o které má uchazeč zájem. Uchazeč je přijat do programu, pro který splňuje dané požadavky. V případě omezeného počtu studijních míst jsou zvažovány i výsledky ze sekundární školy, výsledky maturitní zkoušky, popřípadě výsledky závěrečné zkoušky. Uchazeči, kteří neuspějí v jarním termínu, se mohou pokusit o přijetí v podzimním termínu. Jejich přihlášky již nejsou zasílány zmíněnému ústřednímu přijímacímu orgánu, ale jednotlivým vysokým školám. Požadavky na přijetí jsou stejné jako v jarním termínu.

 

Rovněž počet studijních míst v postgraduálním studiu se oznamuje předem a univerzity a vysoké školy organizují přijímací řízení samy.

 

3. Financování

Za rozdělování finančních prostředků nezbytných k naplnění koncepce vysokoškolského vzdělávání odpovídá stát, který stanovuje zásady vysokoškolské politiky a sestavuje rámcový rozpočet pro její uskutečňování. Pracovní zařazení pracovníků vysokých škol určuje rektor univerzity po konzultaci s ministrem školství. Volná místa jsou inzerována v souladu se stanovami dané vysoké školy. Požadavky na kvalifikaci a kritéria pro výběr uchazečů určují vysoké školy v souladu se zákonem. Stát poskytuje prostředky na mzdy, běžné výdaje a část výdajů investičních (budovy a zařízení) normativně v závislosti na typu a rozsahu kurikula a na počtu studentů a absolventů. Vysoké školy se při vynakládání rozpočtových prostředků musí řídit platnými zákony. Nestátní prostředky mohou školy využívat podle svých vlastních priorit. Stát dále přispívá na činnost některých soukromých odborných vysokých škol na základě „koncesní smlouvy“. Státní vysoké školy spravují veškerá zařízení, které používají pro svou činnost. Velkou část prostředků vynakládá stát podle potřeby na investice do nových budov a zařízení a na údržbu. Ze státních prostředků je financována i výstavba studentských kolejí a dotace na ubytování a stravování studentů. Stát spravuje vysokoškolskou infrastrukturu a financuje i mimoškolní činnost studentů.

 

Studenti pregraduálních programů na státních vysokých školách a na soukromých školách, které mají státní svolení (koncesiju), neplatí školné. Studenti v denním studiu na ostatních soukromých školách, studenti studující při zaměstnání a studenti postgraduálního studia platí školné v souladu s přepisy o školném, které vydává ministr. Výši školného určují kompetentní orgány vysokých škol s přihlédnutím k ministerským předpisům, které stanovují způsob výpočtu a jednotlivé položky školného. Vysoké školy mohou vybírat určité poplatky i v případě řádných programů, za předpokladu, že jsou v jejich rámci poskytovány určité doplňující služby.

 

Stát může za studenty platit i některé sociální dávky. Studenti, kteří jsou současně zaměstnáni, platí školné sami, popřípadě je za ně hradí jejich zaměstnavatel. Pokud je určitý program studia při zaměstnání spolufinancován ze státních prostředků (např. učitelství), školné je o tuto částku nižší.

 

 

4. Studijní programy

Takzvané kreditní programy (programi za izpopolnjevanje) jsou zaměřeny na prohlubování a rozšiřování vědomostí v konkrétním oboru vystudovaném v pregraduálním programu. Studenti, kteří splní požadavky tohoto programu, získávají příslušný certifikát.

 

Vysokoškolské odborné programy obvykle trvají 3 roky (výjimečně 4 roky). Po ukončení odborného programu získává student titul „diplomovaný/á …“ (diplomirani/diplomirana …) s uvedením příslušné odbornosti, nebo „diplomovaný inženýr“ (diplomirani inženir/diplomirana inženirka …, zkráceně dipl. nebo dipl. inž.).

 

Univerzitní pregraduální programy trvají od 4 do 6 let. Většinou jsou čtyřleté, studium veterinární medicíny a teologie trvá 5 let a studium lékařství a zubního lékařství 6 let. Po dokončení programu může student získat titul „diplomovaný …“ (diplomirani/diplomirana …, zkráceně dipl.), s uvedením názvu příslušné odbornosti, v technické oblasti „diplomovaný inženýr“ s uvedením příslušné odbornosti (diplomirani inženir/diplomirana inženirka …, zkráceně dipl. inž.), v pedagogice „profesor/profesorica“ s uvedením aprobace. V umělecké oblasti jsou udělovány tituly „akademický... provázené označením umělecké oblasti, např. malíř, hudebník (akademski/akademska…slikar, glasbenik). Podle nového zákona o profesních a akademických titulech z roku 1998 se k těmto zmíněným titulům přidává slovo „univerzitetni“ (zkr. univ. dipl. nebo univ. dipl. inž.).

 

Postgraduální studium (podiplomski študij) vede k titulu specialisty (specialist/specialistka) (1 – 2 roky), magistr věd („magister/magisterica znanosti“) (2 roky) nebo titulu doktor věd  (doktor/doktorica znanosti) (4 roky). Studenti magisterského studia mohou pokračovat doktorským studiem, studenti doktorského studia mohou získat i magisterský titul.

 

 

5. Učitelé

Výuku, výzkum a umělecké činnosti na vysokých školách vykonávají vysokoškolští učitelé a vědečtí pracovníci. Mezi vysokoškolské učitele patří docenti a řádní a mimořádní profesoři. Dalšími vysokoškolskými učiteli jsou asistenti, lektoři, odborní pracovníci, vedoucí odborní pracovníci a instruktoři. Na vysokých odborných školách vyučují lektoři a starší lektoři. Výzkum provádějí výzkumní pracovníci, vedoucí výzkumní pracovníci a výzkumní poradci.

 

Titul vysokoškolského učitele a vědeckého pracovníka může získat držitel titulu doktor věd (doktor znanosti). Titul učitele vysoké odborné školy může být udělen absolventovi magisterského nebo specializačního studia. Postupy pro udělování titulů vysokoškolským učitelům a výzkumným pracovníkům a jejich asistentům (habilitacija) jsou předepsány ve statutu příslušné vysoké školy. Docenti, mimořádní profesoři, (starší) vědečtí pracovníci a (starší) lektoři získávají příslušný titul na dobu 5 let, profesoři a výzkumní poradci získávají svůj titul na dobu neurčitou. Existuje i možnost odebrání titulu.

 

Volná místa jsou oznamována veřejně. Vysoká škola může na určité období najímat i soukromé učitele, známé a vážené pedagogy, vědce, odborníky a umělce, a to bez ohledu na jejich titul.

 

 

Použité zdroje:

www.eures.cz

www.uiv.cz

 

 

anketa

Spolupracujete při své práci se zahraničními institucemi?


(470)

(41)

(12)
Celkem hlasů: 523