Rumunsko

Oficiální název: Rumunsko (România)
Rozloha: 238.391 km2
Státní zřízení: republika (parlamentní systém více stran, 2 komory parlamentu)
Počet obyvatel: 21 623 849
Hlavní město: Bukurešť
Administrativní členění: 41 žup + hl.m.Bukurešť (6 obvodů)
Úřední jazyk: Rumunština
Měna: Leu (RON)
Hlavní náboženství: Pravoslavní (86,8%); římsko-katolická církev (4,7%); protestantství (3,2%); jiná vyznání (5,3%); bez vyznání (0,1%)
Národnostní složení: (k r. 2002) 89,5% Rumunů; 6,6% Maďarů; 2,5% Romů; 0,3% Němců; 0,3% Ukrajinců; po 0,2% Srbů, Rusů, Tatarů, Turků, Slováků; 3,339 Čechů
Rumunsko

 

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POBYTU

 

1. Pracovní povolení

Občané ČR nepotřebují pracovní povolení.

 

2. Povolení k pobytu a povinná registrace

Od 1. 1. 2007 mohou občané EU pobývat v Rumunsku 3 měsíce od vstupu do země. K cestě do Rumunska potřebujete platný cestovní pas nebo český občanský průkaz, popř. jiný platný doklad vydaný rumunskými úřady. (Při vstupu do země může být vyžadováno předložení peněžních prostředků k pobytu v hodnotě cca 50 EURO na osobu a den nebo doklad potvrzující zaplacení služeb spojených s pobytem na území.)

 

Pokud chce občan ČR v Rumunsku pobývat za jiným účelem než turistickým a déle než 3 měsíce, musí se k dlouhodobému pobytu zaregistrovat na místní cizinecké policii. K žádosti je potřeba doložit:

- doklad o účelu pobytu (pracovní smlouva, rozhodnutí o přidělení stipendia apod.),

- doklad o zajištění ubytování,

- potvrzení o příjmech,

- potvrzení o zdravotním stavu.

 

V některých případech také:

- výpis z trestního rejstříku domovského státu i Rumunska,

- další náležitosti podle účelu pobytu.

O povolení k trvalému pobytu lze požádat, pokud na území Rumunska osoba legálně nepřetržitě pobývá více než 5 let.

 

 

PODMÍNKY STUDIA

 

1. Typy vysokých škol

Rumunsko má jak veřejné, tak soukromé vysokoškolské instituce. Vysokoškolské vzdělávání je poskytováno ve vzdělávacích a výzkumných institucích – v univerzitách, institutech, akademiích, konzervatořích a univerzitních kolejích (vysoké školy, které se od univerzit odlišují).

 

Vysokoškolské vzdělávání je organizováno ve dvou typech:

 

Vysokoškolské instituce se zpravidla skládají z několika fakult, univerzitních kolejí, divizí, kateder a pracovišť specializovaných na výzkum a mikrovýrobu. Fakulta představuje základní funkční jednotku vysokoškolské instituce a skládá se z jedné či více odborných kateder. Colegiul universitar je funkční jednotka řízená vysokou školou nebo fakultou.

 

Postgraduální vzdělávání realizované na univerzitách poskytuje specializaci nebo další vzdělávání.

 

2. Přijímání ke studiu

Žáci, kteří dokončí liceu a mají závěrečné vysvědčení (diploma de bacalaureat), mohou podat přihlášku k přijímací zkoušce na vysokou školu, která nabízí krátké nebo dlouhé studium. Přijímací zkoušku organizuje sama vysokoškolská instituce na základě obecných kritérií stanovených ministerstvem školství. Tato instituce rozhoduje také o přijímacích kritériích, o formě, metodách a předmětech přijímací zkoušky, o organizování a procedurálních pravidlech hodnocení a o složení rady pro přijímací zkoušky. Univerzitní senát může rozhodnout, zda průměrná známka dosažená kandidáty při závěrečné zkoušce na střední zkoušce (examen de bacalaureat) by mohla být kritériem pro přijetí.

 

Uchazeči jsou přijímáni v sestupném pořádku podle průměrné známky (počtu bodů) dosažené při přijímací zkoušce a s uvážením předem stanoveného počtu studentů, který bude přijat.

 

Studium na veřejných univerzitách je financováno ze státního rozpočtu. Kromě oficiálně schváleného počtu studentů, kteří budou přijati, mohou univerzitní senáty (se souhlasem ministerstva školství) povolit přijetí doplňkového počtu studentů, kteří musí platit školné. Uchazeči, kteří dosáhli průměrné známky pod „přijímací limit”, mohou žádat, aby byli přijati v rámci tohoto doplňkového počtu v sestupném pořádku známek.

 

Přijímání na instituce postgraduálního vzdělávání se uskutečňuje podle školského zákona, a to na základě přijímací zkoušky pro magisterské, doktorské nebo postgraduální akademické studium, nebo na žádost, jde-li o studium specializované.

 

3. Poplatky / Finanční pomoc studentům

 Veřejné vysokoškolské vzdělávání je bezplatné. Poplatky jsou vyžadovány za přihlášky k přijímacím zkouškám a za opakování závěrečné zkoušky nebo zkoušky vedoucí k titulu. Poplatky mohou být stanoveny za aktivity mimo učební plán požadované studenty a schválené fakultní radou.

 

Studenti přijatí na veřejné instituce, kteří zde nezískají bezplatné místo na základě přijímací zkoušky, mohou studovat na základě placení školného. Studenti zapsaní v soukromých institucích musí za svá studia platit.

 

Studenti mohou dostávat prospěchové stipendium nebo stipendium pro studenty, kteří pocházejí z rodin s nízkým příjmem.

 

4. Studium

Vysokoškolské instituce nabízejí krátké a dlouhé studium. Krátké studium trvá 2–3 roky a uskutečňuje se v pěti hlavních studijních oborech: přírodní vědy, strojírenství, medicína, společenské vědy, ekonomické vědy.

 

Dlouhé studium má různou délku: 6 let u medicíny a architektury, 5 let u strojírenství a 4 roky u ostatních oborů. Toto studium je organizováno v 10 oblastech: přírodní vědy; strojírenství; lékařské vědy, farmacie, zubní lékařství; zemědělství; veterinární medicína; lesnictví; humanitní vědy; společenské vědy; právo; ekonomika; architektura, umění, sport; politologie; žurnalistika; komunikace.

 

Výuka je organizována dle předmětů a modulů. Vyučování probíhá formou přednášek, seminářů, laboratorních prací a praxe. Výuka je tradičně encyklopedická. V prvním roce studia je orientována na poskytování všeobecných znalostí v příslušném oboru, protože další ročníky postupně přinášejí vysoce specializované předměty.

 

Některé univerzity využívají různých forem dálkového studia.

 

5. Hodnocení / Kvalifikace

V rámci jak dlouhého, tak krátkého vysokoškolského studia jsou studenti hodnoceni formou písemných a ústních zkoušek. Zkoušky se konají na konci každého semestru (v únoru a v květnu - červnu ve veřejných institucích); jestliže studenti u zkoušky neuspějí, mohou ji opakovat měsíc před začátkem akademického roku. Studenti jsou přijati do dalšího ročníku studia jen tehdy, pokud složí všechny zkoušky.

 

Krátké vysokoškolské studium končí závěrečnou zkouškou v souladu s kritérii stanovenými ministerstvem školství a za použití metod vypracovaných univerzitními senáty. Držitelé diplomů univerzitních kolejí mohou pokračovat ve studiu buď v dosavadním oboru, anebo v příbuzných oborech, pokud přijímací zkoušku na univerzitní instituci, která organizuje dlouhé studium složí s výsledky, jimiž se zařadí do početního limitu stanoveného senátem vysokoškolské instituce pro běžný akademický rok.

 

Dlouhé vysokoškolské studium končí bakalářskou zkouškou v daném oboru (examen de licenţă), která se skládá z diplomové práce nebo z projektu a z obecné zkoušky a zkoušky z předmětu specializace. Kritéria pro organizaci bakalářské zkoušky určuje ministerstvo školství a metodologii stanoví univerzitní senáty.

 

Studenti, kteří složí zkoušku, obdrží bakalářský titul (diploma de licenţă) v příslušném oboru; ti, kteří u zkoušky neuspějí, mohou zkoušku opakovat jen dvakrát, a to nejpozději do pěti let od ukončení studia. Studenti, kteří úspěšně absolvovali s titulem, mohou navštěvovat druhou univerzitu bez skládání přijímací zkoušky za předpokladu, že splní stanovené podmínky.

 

6. Učitelé

Vysokoškolský učitelský sbor tvoří: asistenti, odborní asistenti, docenti, profesoři a profesoři-konzultanti, všichni absolventi dlouhého počátečního univerzitního studia. Učitelská místa jsou obsazována na základě konkurzu. Místa vysokoškolských učitelů jsou potvrzována Národní radou pro atestaci akademických hodností, diplomů a vysvědčení.

 

Učitelé jsou státní zaměstnanci a většina z nich je zaměstnána na dobu neurčitou. Mohou pracovat na plný nebo částečný pracovní úvazek. Učitelé musí navštěvovat jednu z následujících forem dalšího vzdělávání: národní nebo mezinárodní výzkumné programy, specializované nebo postgraduální studium.

 

 

Použité zdroje:

www.eures.cz

www.uiv.cz

 

 

anketa

Spolupracujete při své práci se zahraničními institucemi?


(470)

(41)

(12)
Celkem hlasů: 523