Maďarsko

Oficiální název: Maďarská republika / Magyar Köztársaság
Rozloha: 93.030 km²
Počet obyvatel: 10 031 000 (1. 1. 2009)
Hlavní město: Budapešť / Budapest
Úřední jazyk: Maďarština
Měna: Maďarský forint (HUF)
Maďarsko

 

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POBYTU

 

1. Pracovní povolení

Maďarsko neuplatňuje vůči novým členským státům EU žádná přechodná opatření. Občané ČR nepotřebují pracovní povolení.


2. Povinná registrace

Pracovní smlouva musí být registrována zaměstnavatelem na úřadě práce. Zaměstnavatel je povinen nahlásit pracovní poměr daňovému úřadu (APEH – Adó. És Pénzűgui Ellenőrzesi Hivatal), kde pro svého zaměstnance získá daňové číslo. Stejně tak nahlásí nového zaměstnance zdravotní pojišťovně (Társadalombiztosító) a získá pro něj číslo zdravotního pojištění (TAJ číslo).

 

3. Povolení k pobytu

Občané zemí EHP, kteří do Maďarska přicestují s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem, zde mohou pobývat maximálně 90 dnů bez povolení k pobytu. Povolení k pobytu zaručuje jeho držiteli rezidenční práva na území Maďarska. Doba platnosti povolení k pobytu je 5 let a může být prodloužena.

Speciální případy:

- jestliže je povolení k pobytu uděleno za účelem výdělečné činnosti, může být doba platnosti omezena na dobu platnosti pracovní smlouvy,

- jestliže nezaměstnaný občan EU/EHP přijde do Maďarska hledat práci, povolení k pobytu nesmí přesáhnout dobu 6 měsíců,

- u studentů se povolení k pobytu uděluje na dobu trvání studia s možností ročního prodloužení.


Všichni občané, kteří pracují v Maďarsku, musí mít identifikační číslo pojištěnce (TAJ číslo), o které požádá zaměstnavatel na pobočce zdravotní pojišťovny (Társadalombiztosító) do tří dnů od nástupu do zaměstnání.


Kromě toho potřebujete také daňové identifikační číslo, které si musíte vyřídit na příslušném daňovém úřadě (APEH - Adó- és Pénzügyi Ellenőrzési Hivatal).

 

 

PODMÍNKY STUDIA

 

1. Typy vysokých škol

Vysokoškolské instituce jsou zastoupeny univerzitami (egyetem) a vysokými školami (főiskola). Na univerzitách lze získat všechny úrovně vysokoškolského vzdělávání.

 

Na základě vysokoškolského zákona jsou vysokoškolské instituce nezávislé. Od 1. září 1993 jsou všechny vysokoškolské instituce (s výjimkou policejních a vojenských) pod zákonným dohledem Ministerstva školství. Většina vysokoškolských institucí v Maďarsku jsou instituce veřejné. Existuje však i značné množství církevních (zejména teologických) a soukromých institucí, které jsou státem uznávány.

 

V Maďarsku mohou rovněž fungovat zahraniční vysokoškolské instituce. Ty se mohou zabývat jak počáteční a odbornou přípravou, tak také vzděláváním na úrovni PhD. Zahraniční instituce mohou fungovat nezávisle, jako součást dalších organizací nebo ve spolupráci s nimi. Mohou vydávat zahraniční diplomy, které jsou uznávány a/nebo akreditovány státem v zemi původu. Diplomy jimi vydané jsou úředně uznávány.

 

2. Požadavky na přijetí

Podle vysokoškolského zákona je pro přijetí na univerzitu nebo vysokou školu nebo do vyššího odborného studia požadováno vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jeho ekvivalent. Přijímací zkoušky jsou obecným jevem, roste však počet studentů, kteří jsou přijati pouze na základě výsledků ze střední školy. Vysokoškolské instituce mohou stanovit i další kritéria. V tomto případě je musí zveřejnit ještě před jejich zavedením. Mohou požadovat vysvědčení o zkoušce z cizích jazyků, o předchozím specializovaném vzdělávaní nebo kvalifikaci, výsledky maturitní zkoušky. Podmínkou přístupu k postgraduálnímu studiu je absolvování univerzity nebo vysoké školy příslušného zaměření požadovaného danou vysokoškolskou institucí. V případě doktorského studia je požadováno ukončené univerzitní vzdělávání nebo jeho ekvivalent. Vysokoškolské instituce mohou stanovit i další kritéria. V tomto případě je musí zveřejnit alespoň dva roky před jejich zavedením. Předpis vlády stanoví všeobecná a mandatorní pravidla, kterými se řídí proces přijímání (např. datum podání přihlášky, zásadu průhlednosti, možnost odvolat se, organizační a procedurální pravidla hodnocení).

 

Vysokoškolské instituce si samy určují počet studentů, který přijmou, s přihlédnutí k finanční dotaci státu, která se poskytuje na základě údajů Rady pro vysoké školství a vědu. Na některých univerzitách či fakultách může být zavedeno školné (např. lékařství, právo). Počet studentů, kteří platí školné, si univerzity rovněž stanoví samy. Tyto instituce mohou požadovat poplatky za vzdělávání do výše normativní částky na studenta. Vysokým školám při přijímacím řízení pomáhá Celostátní úřad pro přijímání na vysoké školy, který funguje pod dohledem Ministerstva školství.

 

3. Školné / Finanční pomoc studentům

Mezi první opatření, které přijala nová vláda, jež se ujala úřadu v roce 1998, patřilo zrušení povinnosti platit školné. Bylo stanoveno, že vysokoškolské studium, které vede k získání prvního diplomu, je ve veřejných institucích bezplatné. Na druhé straně však studenti vysoké školy, která není financována státem, platí školné a další poplatky. Pravidla týkající se školného a dalších poplatků jsou vydávána ve vnitřních předpisech vysokoškolských institucí, které musí být v souladu s vládními předpisy. Vysokoškolský zákon upravuje systém kompenzací, jimiž podporuje magisterské a doktorské denní studium. Studenti mají různá zvýhodnění a podpory. Studenti, kteří žijí ve znevýhodněných finančních nebo sociálních podmínkách, mohou dostávat finanční podporu nebo sociální příspěvek. Rozsah jednorázové nebo pravidelné pomoci závisí na instituci. Studenti, kteří dosahují dobrých výsledků, mohou získat prospěchové stipendium od školy nebo od státu. Kromě toho mohou studenti, kteří to potřebují, dostat finanční příspěvek i na učebnice a ubytování.

 

 

4. Studium

Studium nutné pro získání kvalifikace prvního stupně jak na univerzitách, tak na vysokých školách, je popisováno jako období do dosažení prvního diplomu, po němž může v některých oborech následovat postgraduální studium na univerzitách nebo vysokých školách.

 

A) Neuniverzitní vysokoškolské studium

Studium prvního stupně na neuniverzitní vysoké škole (főiskola) je tří- nebo čtyřleté. Na ně navazuje specializované postgraduální studium, které trvá alespoň jeden rok. Studium na těchto školách si klade za cíl přípravu, která by byla zaměřena převážně prakticky v takových oborech, jako např. technologie, vedení podniku, zdravotní služby, vzdělávání atd. Po tomto období může v některých oborech následovat postgraduální studium na főiskola. Někdy po studiu na főiskola může následovat doplňkové univerzitní studium, které vede k získání univerzitního diplomu.

 

Každá vysokoškolská instituce má právo se rozhodnout o výběru pedagogických metod, které budou v akreditovaném studiu používány. To obvykle probíhá formou přednášek nebo seminářů. Studenti vysokoškolského denního studia si mohou koupit učebnice za nižší ceny.

 

B) Univerzitní vysokoškolské studium

Minimální doba studia prvního stupně na univerzitách je čtyři roky, obvykle však trvá pět let, s výjimkou lékařství, které trvá šest let. Postgraduální specializované studium trvá minimálně jeden rok, i když obvyklé jsou dva roky, výjimečně trvá i tři roky. Studium k získání PhD a v uměleckých oborech DLA (Doctoral Degree of Literal Art) trvá obvykle tři roky. Univerzitní vysokoškolské studium je zaměřeno na přípravu vysoce kvalifikovaných odborníků a výzkumných pracovníků, kteří by měli zaujmout místa ve výzkumu, vývoji, řízení atd., tj. taková místa, která vyžadují hluboké a široké znalosti. Studium k získání titulu PhD probíhá v akreditovaných doktorských programech. Program je řízen vysoce kvalifikovaným univerzitním profesorem a programovou radou. Program má širokou nabídku kurzů, seminářů nebo laboratorních cvičení.

 

5. Hodnocení / kvalifikace

Pro zkoušky na vysoké škole i na univerzitě platí stejné předpisy. Podrobné požadavky univerzit i vysokých škol na první stupeň vysokoškolského studia i na postgraduální studium jsou obsaženy v kurikulu, zatímco znalosti, které by měly být získány v daném předmětu, určují studijní programy, které v rámci svých pravomocí schvalují řídící orgány instituce. Tato rozmanitost vyžaduje jednotný systém hodnocení studentů, který je zajištěn systémem kreditů.

 

A) Neuniverzitní vysokoškolské studium

Po úspěšném ukončení studia a po zpracování závěrečné práce musí studenti vysokých škol  vykonat závěrečnou zkoušku. Je to ústní zkouška z předmětu, který odpovídá oboru jejich specializace a studenti ji skládají způsobem definovaným studijními požadavky. Na základě úspěšného složení zkoušky a obhájení závěrečné práce, získávají diplom odborné vysoké školy. Ten jim umožňuje se účastnit specializovaného vzdělávání po vysoké škole nebo univerzitní doplňkové přípravy, která se shoduje s oborem jejich specializace, a tak získat univerzitní diplom nebo vstoupit na trh práce a zaujmout místo ve své profesi.

 

Akreditované vyšší odborné studium, které bylo zahrnuto do institucionálního systému vysokoškolského vzdělávání nedávno, je zakončeno zkouškou odbornosti. Požadavky na kvalifikace tohoto typu přípravy jsou obsaženy v Celostátním katalogu kvalifikací. Vysvědčení osvědčující vyšší odbornou kvalifikaci mohou studenti využít ke vstupu na univerzitu nebo k dalšímu studiu na vysoké škole, pokud chtějí pokračovat ve studiu, nebo může být dostatečnou kvalifikací pro vstup na trh práce a pro výkon  určitého povolání.

 

B) Univerzitní vysokoškolské studium

Podmínkami pro získání závěrečné kvalifikace prvního vysokoškolského stupně na univerzitě jsou dokončení požadovaného studia, složení zkoušek a zpracování závěrečné práce, která se vztahuje k  oboru specializace studenta. Na konci závěrečného ročníku musí student úspěšně složit závěrečnou zkoušku a obhájit závěrečnou práci. Získává titul magistra (egyetemi oklevél), který mu umožňuje účastnit se specializovaného postgraduálního vzdělávání, přihlásit se do doktorského studia nebo vstoupit na trh práce a zaujmout místo odpovídající jeho kvalifikaci.

 

6. Doktorské studium

Doktorské studium trvá tři roky. Podmínky pro získání doktorského titulu (PhD) jsou stanoveny v předpisech univerzit, které musejí projít schválením Maďarskou akreditační komisi. Doktorská zkouška probíhá před doktorskou zkušební komisí.

 

7. Učitelé

Podle vysokoškolského zákona mohou být učiteli nebo přednášejícími na vysokoškolských institucích pouze osoby s univerzitním diplomem. Pokud jde o pedagogický sbor a vědecké pracovníky, jsou konkrétní předpisy pro jmenování, schvalování, odměňování, ukončení statusu státního zaměstnance a ukončení zaměstnaneckého poměru věcí vysokoškolské instituce v rámci obecně závazných právních předpisů. Pedagogickým a vědeckým pracovníkům může být poskytnut rok vědecké dovolené, aby mohli posílit svoji výzkumnou a vědeckou činnost.

 

 

Použité zdroje:

www.eures.cz

www.uiv.cz

 


anketa

Spolupracujete při své práci se zahraničními institucemi?


(470)

(41)

(12)
Celkem hlasů: 523