Lotyšsko

Plný název země: Latvia, Latvijas Republika

Rozloha: 65 589 km2

Hlavní město: Riga

Počet obyvatel: 2.300.000

Obyvatelstvo: Lotyši 58,8%, Rusové 28,7%, Bělorusové 3,8%, Ukrajinci 2,6%, Poláci 2,4% a

Litevšťané 1,4% a 2,3% jiných národností

Jazyky: Lotyština (úřední), Ruština a etnické jazyky

Náboženství: luteránské, římskokatolické, pravoslavné

Státní správa: Republika

Typ vlády: parlamentní demokracie

Administrativní členění: 26 okresů a 7 měst

Měna: 1 lat (LVL) = 100 santimů

Lotyšsko

 

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POBYTU

 
1. Pracovní povolení

Pro občany EU a jejich rodinné příslušníky není potřeba pracovního povolení.

 

2. Povinná registrace

Pokud chcete setrvat v Lotyšsku více než 90 dní v průběhu 6 měsíců ode dne vstupu na území Lotyšska, pak musíte žádat o povolení k pobytu (viz kapitola 4. Povolení k pobytu).
Pokud začnete v Lotyšsku pracovat, musí Vás zaměstnavatel přihlásit na příslušném úřadě práce. To samé platí při skončení Vašeho pracovního poměru.

 

3. Povolení k pobytu

Pro povolení k pobytu musíte předložit v Centru služeb pro cizince:

- platný cestovní průkaz

- vyplněnou žádost o povolení k pobytu

- 2 pasové fotografie

- potvrzení o zdravotním stavu z ČR

- výpis z rejstříku trestů od 14 let věku z ČR

- potvrzení o dostatečném finančním zajištění po dobu pobytu v Lotyšsku

- potvrzení o zaplacení poplatku v Lotyšsku

 

 

PODMÍNKY STUDIA

 

1. Typy vysokých škol

 

a) Vysokoškolské vzdělávání neuniverzitního typu

Odborné vysoké školy nabízejí profesně zaměřené studijní programy a provádějí aplikovaný akademický výzkum. Jejich cílem je nabízet příležitost k získání rozsáhlých, odborných aplikovaných znalostí na vysokoškolské úrovni.

 

Odborné vysoké školy nabízejí následující programy:

- programy v délce 1 až 2 roky, které navazují na bakalářské studium, popřípadě s ním probíhají současně,

- profesně orientované programy po vyšší sekundární škole (nejméně čtyřleté), po jejichž ukončení získává absolvent diplom odborného vzdělání.

 

b) Vysokoškolské vzdělávání univerzitního typu

Univerzity nabízejí programy a akademický výzkum v hlavních oborech vzdělávání, k jejichž rozvoji tento výzkum přispívá. Více než polovina akademických pracovníků na univerzitách má vědecký titul. Stejně jako v případě odborných vysokých škol mohou i v rámci univerzit působit různé výzkumné ústavy a podobné instituce, které provádějí mezinárodně uznávaný výzkum a podílejí se na uskutečňování studijních programů, mezinárodních projektů, na organizaci konferencí a jiných podobných akcí.

 

Podle toho, zda obsahem vzdělávání je základní a/nebo aplikovaná věda, se akademické vzdělávání dělí na dva stupně. V závěru každého stupně musí student předložit diplomovou práci vycházející z vlastního výzkumu.

 

2.  Vstupní požadavky

 

Základní podmínkou pro vstup na vysokou školu je vysvědčení o vyšším sekundárním vzdělání. Další požadavky se liší podle specializace a typu instituce, neexistuje však žádný numerus clausus. Zvláštní důraz je kladen na všeobecnou kvalifikaci a odborný potenciál studenta. Přijímací řízení je v kompetenci jednotlivé školy a může zahrnovat jednu či více přijímacích zkoušek a test odborných předpokladů.

Formální předpisy, kterými se řídí proces přijímání studentů na všech vysokých školách v Lotyšsku, připravuje Ministerstvo školství a vědy. Další předpisy vytvářejí i senáty jednotlivých institucí. Požadovaná úroveň znalostí pro přijímací zkoušky odpovídá úrovni, na které se vyučují jednotlivé předměty na střední škole.

 

3. Školné / Finanční pomoc studentům

 

Počty studentů, jejichž vysokoškolské studium je hrazeno ze státního rozpočtu, určuje vláda. Ostatní studenti platí školné v souladu s příslušným rozhodnutím dané školy.

Počínaje rokem 1997 však mají nejúspěšnější studenti denního bakalářského (Bakalaurs), magisterského (Maģistrs) a rezidentského studia (Rezidentûra –  program pro první stupeň studia medicíny) a studenti odborných neuniverzitních programů nárok na studentskou půjčku. Půjčky však kryjí pouze jeden bakalářský program a v případě, že student pokračuje dalším studiem, i jeden magisterský program, popřípadě program vedoucí k získání vysokoškolské odborné kvalifikace - délka studia nesmí přesáhnout oficiálně stanovenou délku daného programu. Měsíční výše půjčky je maximálně 35 LVL (přibližně 60 USD) a je určena na úhradu běžných životních nákladů. Finanční prostředky na studentské půjčky pocházejí ze státního rozpočtu a z cílených plateb, jejichž příjemci jsou buď konkrétní studenti, nebo studijní programy. Půjčku musí student začít splácet nejpozději šest měsíců po ukončení studia nebo tři měsíce po přerušení studia.

 

Stát může půjčku zrušit, pokud se její příjemce po ukončení studia stane zaměstnancem ústřední či místní státní správy nebo pracuje v jednom z oborů, které schvaluje vláda.

Roční úroková míra u studentských půjček je 5 %. Půjčky jsou poskytovány i na studium v zahraničí.

Školné se liší podle poptávky po dané specializaci na trhu práce nebo podle její prestiže ve společnosti - nikoliv podle typu získaného vzdělání (univerzitní nebo neuniverzitní).

 

4. Programy

 

Vysokoškolské instituce nabízejí akademické a/nebo odborné vzdělávací programy. V Lotyšsku je možno studovat dva typy odborných programů: první z nich vede k získání akademického titulu a umožňuje přímý přístup k magisterskému a doktorskému studiu; druhý typ odborných programů je zaměřen především na osvojení odborných dovedností (neuniverzitní vzdělání, ISCED 5). Programy je možno absolvovat v denním studiu, ve studiu při zaměstnání či v distančním studiu. Hlavní vyučovací metody zahrnují přednášky, semináře, týmovou výzkumnou práci, případové studie, diskuse a samostatnou práci.

 

5. Hodnocení / Kvalifikace

 

Studenti jsou hodnoceni podle desetibodové klasifikační stupnice. Jejich vědomosti jsou prověřovány prostřednictvím testů, semestrálních prací, závěrečných testů, státních zkoušek a diplomových prací.

 

Po úspěšném zakončení prvního cyklu studia je udělován akademický titul Bakalaurs. Bakalářské programy připravují studenty pro roční či dvouleté programy odborné přípravy či pro další studium akademického typu. V některých případech (jako např. učitelská příprava) se může odborná příprava uskutečňovat souběžně s bakalářským studiem - tento typu studia trvá pět let.

Po zakončení druhého cyklu studia akademického typu, které trvá 1,5 až 2 roky, získává student akademický titul Maģistrs. Absolventi bakalářského studia mohou buď pokračovat v magisterském studiu na stejné instituci, nebo mohou pokračovat ve studiu na vysokých školách, které nabízejí delší bakalářské studium. V obou případech musí splnit další konkrétní požadavky (např. určitý počet kreditů navíc, složení dalších zkoušek atd.).

Magisterský titul (nebo titul ekvivalentní magisterskému) je podmínkou pro přijetí k doktorskému studiu. Toto studium umožňuje získání dvou vědeckých titulů, a to zinātņu doktors (srovnatelný s PhD) a Dr.hab, který je ještě vyšší. Titul zinātņu doktors (doktor věd) bývá udělován po veřejné obhajobě disertační práce, která následuje po tří až čtyřletém denním univerzitním studiu, nebo poté, co kandidát vykoná určitý objem výzkumné činnosti při práci na univerzitě, ve výzkumném ústavu, v nemocnici, v průmyslu apod. Titul Dr.hab. je udělován po obhajobě habilitační práce, která je obvykle shrnutím několika nejdůležitějších vědeckých a/nebo pedagogických publikací, nebo jde o monografii zpracovanou v návaznosti na obhajobu předchozí disertační práce.

 

6. Učitelé

 

Podle vysokoškolského zákona z roku 1995 mohou na vysokých školách vyučovat či přednášet pouze osoby s univerzitním titulem nebo titulem získaným na vysokých školách neuniverzitního typu.

Místa vysokoškolských učitelů jsou obsazována konkurzem a úspěšní kandidáti jsou jmenováni na šestileté období. V případě, že se dočasně uvolní určité místo, se však senát vysoké školy může rozhodnout, že místo vypsání konkurzu zaměstná externího profesora, docenta nebo asistenta.

Profesorem může být jmenován kandidát s doktorským titulem poté, co splní konkrétní požadavky dané instituce. Většina profesorů se těší mezinárodnímu věhlasu.

Docentem může být jmenován kandidát s doktorským titulem a pedagogickou praxí.

Asistenti a odborní asistenti musí mít alespoň magisterský titul.

Požadavky na pedagogickou kvalifikaci se liší podle toho, zda jde o univerzitní či neuniverzitní vysokoškolské vzdělávání - po učitelích na neuniverzitních vysokých školách nemusí být požadován titul. Učitel však musí mít odbornou praxi a rozsáhlé zkušenosti a výsledky v oboru.  Například profesor v oboru výtvarné umění musí být schopen předvést výsledky své tvůrčí činnosti v souladu s příslušnými směrnicemi pro akademické funkce, které schvaluje vysokoškolský senát.

Učitelé mohou být zaměstnáni na plný či na částečný úvazek, na dobu určitou nebo neurčitou. Všichni učitelé jsou povinni absolvovat rekvalifikační programy a programy dalšího vzdělávání.

 

 

Použité zdroje:

www.eures.cz

www.uiv.cz

 

 

 

anketa

Spolupracujete při své práci se zahraničními institucemi?


(470)

(41)

(12)
Celkem hlasů: 523